Onemocnění chřipkou popsal poprvé Hippokrates v roce 412 před naším letopočtem, v té samé době vzpomíná ve svých spisech princip podobnosti, který je základním pilířem homeopatie. Takže onemocnění je alespoň tak staré jako tato terapie, která nám slouží v prevenci a léčbě chorob. S použitím homeopatických léků je možné urychlit průběh choroby, zmírnit symptomy, minimalizovat následné komplikace, zkrátit dobu rekonvalescence. 

Za světové epidemie klasické chřipky vděčíme většinou virům typu A a B, které způsobují z roku na rok největší počet onemocnění.

Klasické infekční dětské nemoci způsobené viry se skutečně zvykly objevovat v mladším věku, obecně jsou mírného průběhu a poskytují imunitu na celý život. Výjimkou z toho je spála, kterou zapříčiňuje bakterie Streptokoku. Když se tyto nemoci objeví v dospělém věku, tak jsou symptomy často netypické a většinou jsou vážnější. Tyto mírné nemoci jsou jakoby cvičením, tréninkem pro imunitní systém, možná znamenají přípravu pro účinnou obranu před vážnými infekcemi. Kvůli očkování už dnes nevidíme tolik takových nemocí nebo jen sem tam, ale je jisté, že úplně nevymizely.